Co je IBS?

Jaké jsou příčiny IBS?

Navzdory soustavnému pokroku medicíny stále není známo, co přesně IBS způsobuje. Vědci vytvořili mnohé teorie, na základě kterých vyplývá, že příčiny mohou být různé a za progresi symptomů může být zodpovědný více než jeden faktor. Je možné, že:

  • lidé postižení IBS mají delší střevo, které je náchylnější k působení faktorů narušujících jeho aktivitu neboli, technicky řečeno, jeho „pochody“;
  • mozek získává signály od vnitřních tělesných orgánů v jiné formě, například může být obzvláště citlivý na střevní křeče, které si vyloží jako bolest (nebo u některých lidí zvláštní dispozice k pociťování určitých druhů bolestí na rozdíl od jiných);
  • infekce trávicího traktu, která nebyla v minulosti dostatečně vyléčena, nebo potravinová alergie, mohou změnit fungování imunitního systému ve střevě, který pak nepatřičně reaguje na některé složky obsahu žaludku – často formou průjmu;
  • faktorem je bakteriální flóra střeva – vědecký výzkum prokázal, že u lidí trpících syndromem dráždivého tračníku je tato rovnováha narušena;
  • dlouhodobý a stupňující se stres může být lokalizován právě v trávicím traktu.

Poslední hypotéze byla v poslední době věnována velká pozornost. Hormon štěstí – serotonin – je odpovědný za závažné poruchy nálady, například depresi. Zajímavé je, že největší množství serotoninu se, překvapivě, neskrývá v mozku, nýbrž v kličkách gastrointestinálního traktu. Názorněji to lze popsat tak, že v břiše máme svůj „druhý mozek“! Mozek řídí způsob, jakým se zažívací trakt stahuje a uvolňuje, a posouvá tak obsah žaludku. Osoby s IBS mají stahy, které jsou delší a silnější než u zdravých lidí, což může být příčinou bolesti, Nebo jsou stahy rychlejší, což je naopak příčinou průjmu. Oba naše mozky – ten skutečný a ten „trávicí“ – jsou soustavně propojeny a komunikují spolu. Pokud jsme dlouhodobě vystaveni stimulům vyvolávajícím stres, přepneme se do obranného režimu, přičemž u mnoha lidí toto soustavné napětí bez jasných příčin směřuje do gastrointestinálního traktu. Třebaže lékaři stres nepovažují za přímou příčinu IBS, nepochybně má vliv na průběh a frekvenci příznaků.

Mezi jiné hypotézy o příčinách IBS patří:

  • Přecitlivělost na potraviny – v praxi může příznaky IBS u osob, které syndrom postihuje, vyvolat jakákoli složka potravy, proto je velmi přínosné vést si stravovací deník. Každý člověk může rozdílně reagovat na jiná jídla. Na základě zkušeností osob, které IBS trpí, lze odvozovat, že je vhodné se vyhnout určitým druhům potravin: smaženým a tučným jídlům, bílému pečivu, luštěninám, zelí, cibuli, kořeněným dochucovadlům, mléčným výrobkům, kávě, čokoládě, a někdy i květáku nebo brokolici. Je rovněž třeba mít se na pozoru před konzumací sycených nápojů a alkoholu!
  • Infekce gastrointestinálního traktu mohou fungování imunitního systému střev chronicky narušovat.
  • Hormonální činnost – je možné, že hormony jsou odpovědné za skutečnost, že dvě třetiny osob postižených IBS tvoří ženy. Symptomy IBS se mohou zintenzivnit např. v průběhu menstruace.
  • Medikace – symptomy IBS mohou vyvolat některá antibiotika, léky na diabetes, cholesterol, psychotropní látky a další. Proto je důležité obrátit se na praktického lékaře, neboť může být nutné změnit, nebo dokonce přestat užívat některé léky.

Každý jsme jiný a každý může trpět jiným onemocněním / jinak vnímat určitá onemocnění. To v případě IBS platí obzvláště. Můžete trpět spíše průjmem, zácpou nebo nadýmáním, přičemž se může objevit i jejich kombinace. Navíc v průběhu vašeho života se symptomy mohou obměňovat, například po výskytu průjmu se může objevit zácpa. V různých obdobích může onemocnění vyžadovat různý přístup k léčbě, nicméně od samého počátku je vhodné změnit životní styl, zavést zdravou stravu a snažit se vyhýbat se stresu.

Ke zmírnění příznaků IBS napomáhají také probiotika - živé mikroorganismy, které přispívají k navrácení a udržení přirozené rovnováhy střevní mikroflóry, potlačují střevní infekce, podporují trávení a optimální pohyb střev. K bohatým přírodním zdrojům probiotik patří například jogurty s živými bakteriálními kulturami, kefír a zákysy, tradiční podmáslí, kysané zelí a nakládané okurky, tempeh, kimchi, miso pasta nebo kombucha. Můžete je ale také doplnit pomocí potravinových doplňků, které jsou volně k dostání v lékárnách a na e-shopech.